Bude to jako liga mistrů, těší se Vaňourek

(Zruč-Senec) Nováčci nejvyšší soutěže nemají v posledních letech na růžích ustláno. Euforii z postupu většinou vystřídá rychlé vystřízlivění a tvrdý pád zpět do první ligy. Prolomit tuhle nelichotivou bilanci se letos pokusí AC Zruč-Senec. Ambicióznímu celku z obce nalepené na západočeskou metropoli však většina odborníků příliš šancí na delší setrvání mezi tuzemskou nohejbalovou smetánkou nedává. Více než jeden rok se prý Zruč v extralize neohřeje. Možná. Svěží vítr však Západošeši do extraligy určitě vnesou. Disponují krásným areálem, špičkovým zázemím i početnou diváckou kulisou, se kterou navíc dokážou velmi dobře pracovat. Ke cti lze partě kolem charismatického šéfa klubu Václava Hány přičíst i skutečnost, že nelétá v oblacích a nedává si  nereálné cíle. „Stojíme nohama na zemi," přitakává v interview pro Nohec magazín vedoucí družstva Tomáš Vaňourek.

Tomáši, mohl bys čtenářům v krátkosti přiblížit historii zručského oddílu?

V roce 2004 založil Václav Hána společně s několika plzeňskými hráči z Bílé Hory a Bolevce nový nohejbalový oddíl AC Zruč-Senec.  Do obce Zruč-Senec jsme se přestěhovali, protože nikde v Plzni nebyly podmínky pro založení nového oddílu, který by mohl hrát ligové soutěže. Po domluvě s oddílem SK Plzeň Bolevec jsme převedli druhou ligu do Zruče. Ta je vzdálená  asi tři kilometry od Plzně. Zde jsme našli skvělé podmínky v nově vzniklém sportovním areálu. Po dvou letech ve druhé lize jsme oslavili postup do první ligy. V premiérové sezoně jsme se umístili na šestém místě, ale za rok jsme ji opustili. Mužstvo zasáhla vlna zranění klíčových hráčů a v nešťastné baráži jsme podlehli  Solidaritě Praha v čele s Vildou Ungermannem. Tým se do první ligy vrátil předloni a obsadil páté místo. Nejlepší sezona přišla v loňském roce, kdy se nám podařilo postoupit do nejvyšší soutěže.

Jaké podmínky pro nohejbal máte ve Zruči? Kdysi se tradovalo že v Plzni je spousta vynikajících nohejbalistů, ale špatné podmínky pro jejich činnost...

Podmínky ve Zruči jsou ideální. Tým může využívat dva antukové kurty, v areálu se nachází regenerační vybavení jako sauna, výřivka či masáže. Divák ocení dobrou restauraci, která je od kurtů a diváckého sektoru vzdálena asi třicet metrů. Sportovní halu máme v nedaleké škole. Početná je i naše základna, která čítá kolem 20 dětí ve věku 7-13 let, převážně místních. Na zápasy mužského týmu loni doma přišlo přes 700 diváků.

Chystáte pro první extraligovou sezonu ještě nějaká vylepšení?

Pro příznivce je připravena divácká soutěž, tradiční tombola či bulletin. V loňské sezoně byl nově otevřen náš fan-shop, ve kterém mohou fanoušci zakoupit dresy, šály a vlaječky. Pro letošní ročník je přichystán prodej permanentních vstupenek a speiální cena pro vylosovaného majitele šťastné permanentky v posledním domácím zápase základní části. Samotná propagace je podle mne ve Zruči na vysoké úrovni. Tisk, vylepování plakátů, rozhlas, web a někdy i účast regionální televize jsou toho důkazem.

Čekali jste v loňském roce, že se budete prát o postup do nejvyšší soutěže? A jaká vůbec je podle tebe kvalita první ligy?

Není špatná. V loňské sezoně byla první liga velmi vyrovnaná a neměla žádného favorita. Mísí se tam starší borci se zkušenostmi z extraligy i nadějní mladí hráči. Cílem našeho družstva určitě byl postup do play-off. Měli jsme velkou motivaci vrátit na Plzeňsko nejlepší nohejbalovou soutěž. To se nakonec s velkou euforií v zádech povedlo.

Plzeň by si nejspíš zasloužila hrát extraligu permanentně, už vzhledem ke své základně. Zdá se ale, že právě základna je roztříštěná a možná právě místní „žabomyší" války jsou důvodem, proč nelze sestavit silný celek, který by hrál v nejvyšší soutěži důstojnou roli...

Vidím to podobně. Pokud by šly sloučit týmy AC Zruč-Senec, NK Janovice a Start VD Plzeň, dal by se určitě postavit silný celek i pro extraligu. Bohužel je zde problém. Někteří hráči totiž nemají motivaci elitní soutěž po letech hrát.  Panuje zde propojení více generací s rozdílným názorem a zájmem pro nohejbal něco udělat. To jasně vidím například v přístupu k propagaci našeho sportu, stejně tak i práci s mládeží. Někteří hráči si chtějí jen zakopat. Nekoukají na ostatní, nevychovávají další mladé kluky, nepomohou jim. Moji generaci trénoval na Bílé Hoře Vlasta Stehlík, teď se trénování věnuje už osm let Vašek Hána, ale těch lidí je pořád málo.

Současný kádr Zruče zůstane stejný jako v loňské sezoně nebo plánujete nějaké výrazné posílení zkušenou individualitou?

Minimálně v základní části budeme nejspíš hrát ve stejném složení a získávat zkušenosti. Nějakou změna ještě před začátkem soutěže však nevylučuji. Uvidíme.

Co vaše ambice?

Jsme nohama na zemi. Chceme nasát atmosféru soutěže, dále na sobě pracovat, zlepšovat se a získávat zkušenosti. Zároveň chceme fantastickému publiku ve Zruči ukázat nejlepší nohejbalisty a nejlepší kluby. Jak pro hráče, tak pro celou obec to bude svátek. Troufám si říct, že jsme ve stejné situaci jako fotbalová Viktoria Plzeň v základní skupině Ligy mistrů.

Při pohledu „zvenčí", co ti na extralize chybí?

Určitě větší propagace do médií. Moc se mi dříve například zamlouval servis výsledků a tabulky v deníku Sport.